Krásný
večer dámy a slečny, zkrátka milé ženy!
Kdybych
měla muži položit otázku: „Co se stane, když se žena vydá za branami obchodního
centra?“
Bez
rozdílu věku, náboženského vyznání, hierarchie ve společnosti nebo fandění
fotbalového týmu, hora testosteronů, odpověděla by následovně: „Žena pod tíhou všech
těch naaranžovaných výloh, všemi barvami hýřících nápisů se stručným oznámením “SLEVY“
i omamných vůní čerstvého zboží, jakoby přepnula své nastavené programování z křehké
víly, co by ani mušce neublížila do režimu zuřivé lovkyně. Stoj co stoj v touze
ukořistit si kousek, který ji zrovna učaruje. Vystrčí drápky i na případnou
sokyni, která by jí chtěla odloudit outfit, protože v její hlavě rozbliká
světélko “děsně IN“. Neláme si hlavu s kouskem papíru, označující na kolik
vyjde ta rozkoš. Až při celém součtu víru nákupní mánie se nenasytné lovkyní
protočí panenky. A myšlenkovým pochodem se ujistí, že místo návštěvy luxusní
restaurace, o které jí už týdny básní kolegyně z práce bude se muset
uspokojit se sáčkovou polévkou z večerky. “Ale co ty éčka???“
Jenomže,
muži pod taktovkou naší zvídavé povahy se zmůžou spíše na strohé: „Ano, ne,
nevím.“
Když
však přijde řeč na nákupy kabelek, střevíců, hadříků či kosmetiky, tak i nevýmluvnému
jedincovi se rozváže jazyk jako pravému řečníkovi.
I
bez tvůrčího střeva mu proběhne hlavou spousta myšlenek, které okamžitě
ventiluje ven: „Jako kdybys neměla už plnou skříň? Vždyť už to nemáš, kam
dávat.“
Zajisté
každá z nás má svou osvědčenou řeč, když se vrací domů, ověšená taškami
jako vánoční stromek. Či už se nedalo odolat výprodeji nebo zkrátka neměly jsme,
co na sebe. Naše drahé polovičky mohly by pochopit, že to dělám jen a jen pro
ně…
 |
| Guess |
Žádné komentáře:
Okomentovat