sobota 30. května 2015

Pole Soirée 2015 neboli holky od tyče


Přeji krásnou sobotu!

Luxus 5ti hvězdičkového hotelu v historickém srdci metropole, dresscode velká večerní i chuťové pohárky v rozkoši gastronomické přehlídky. Vychutnejte si doušek ladných pohybů z dech beroucího vystoupení krásných tanečnic, které podlehly kouzlu statistické a spinové tyče v podání české špičky i zahraničních hvězd. Druhý ročník exhibiční akce Pole Soirée 2015, která vzešla z organizace Terezy Seidlové, majitelky Destiny…

Velká sláva, prolínající v sobě sport, tanec i umění se odehrála šestnáctého května v hotelu Abassador Zlatá Husa. Doprovod mi dělal můj malý – velký bratr. Ani jsem ho nemusela dlouze přemlouvat, stačilo vyzvednout, že na tyči se prostřídají krásky. Celé to mělo vypuknout s odbitou sedmou hodinou večerní. S příchodem do metra, vymódění jako bychom si odskočili ze svatební veselky, přitahovaly jsme pohledy kolemjdoucích čím dál víc. Patnáctiminutové přešlapování, do kterého jsme vtěsnali i jednu fotku, z útrob MHD bylo dost i na víkendové intervaly metra B.
A v tom jsem zaregistrovala digitální panel s oznámením: „Přerušení provozu metra.“
Vyběhla jsem schody jako bych se vyžívala v nerozchozených páskovaných sandálkách a brácha se nechal vést.

Náhradní dopravu vypustila jsem z hlavy a nakráčeli jsme k bílému Volkswagenu s cedulkou TAXI, který už svůj rozpuk měl dávno za sebou. Bráchovi se při pohledu na holohlavého “sympaťáka“ za volantem, rozplynula naděj, že by se mohl ještě dřív shledat s počítačem, než bylo v plánu.
„To máme, ale štěstí na červenou,“ prolomila jsem ticho.
„Na červenou spíš na blbce, co jezdí čtyřicítkou!“ rozhořčil se taxikář a se zelenou vlnou dupl na plyn jako znalý závodník Formule 1.
Oddechla jsem si, když jsme se vymanili ze spáru vyznavače jízdy – plyn, brzda, plyn a ani jsem nenamítala, když nám zastavil u Lucerny. Těch pár metrů od víru Pole Soirée se v kůži v Baťa stylu po dlažebních kostkách proměnilo v překážkovou dráhu zmoženého sportovního nadšence. Úlevou, že jsem se krokem muk na jehlových podpatkách dopotácela k branám hotelu, zapadla jsem s bráchou na recepci. Na recepci, obložené turisty, oháklých jakoby se chystaly, zdolat pahorky hor jsme se vyjímali jako zbloudilé sourozenecké duo z černobílých trháků kinematografie, kde na sbírku motýlů se nechala žena polapit do sítě mužského chtíče.
Bylo vyslyšeno naše volání: „Kudy na tu šou?“
A už jsme kráčeli po červeném koberci ke kongresovému sálu.

Trojice u fotící stěny, která pohltila loga sponzorů, vyčkávala na povel, kdy nažhavit své náčiní. Brácha i přes protesty nakonec přece jenom zapózoval. Technické problémy poposunuly začátek akce a jak zbytečný byl shon přes půlku Václaváku. U moderátorského mikrofonu se ohlásila Hanka Koutná a exhibice mohla odstartovat. Před každým vystoupením pódium ovládly dívky, dominující ve šplhu, aby předpřipravily tyče tanečnicím. Vystupující dostaly za úkol natočit krátké video, aby se představili publiku. Každá pole dancerka se toho ujala podle svého. Většinou však medailonků tvořily scénky plné spontánního projevu než propracovaný scénář. Ale našly se i výjimky, které se vymanily z houfu a svou prezentaci skrz nahrávku povýšily na umělecké dílo či i vtěsnaly erotický náboj. Omílané nahrávky měly nahradit rozhovory po vystoupení, aby se v klidu mohly vydýchat v zákulisí. Ale jedna z vystupujících, tedy Anna Nikulina se jako jediná dobrovolně přihlásila o slovo i po dynamickém vystoupení, a tak celá udýchaná hledala odpovědi na otázky moderátorky večera. Ale i rozhovory před vystoupením byly plodné na slovní hříčky.
„Stacey, jaká jsi?“ ptala se moderátorka Anastasii Stacey Akentyevy.
Tmavovlasá diva odpověděla: „Ruska.“
Moderátorka dál ji vybízela: „To není úplně povahový rys, jaká jsi tedy Ruska?“
„Sibiřská!“

Ke krásným tanečnicím od tyče se přidal i zástupce testosteronu Honza Solpera s párovou akrobacií. Pozlátko půvabu lehkosti pole dancerek se neobejde bez zranění, a tak se program musel obejít bez pár tanečnic. Ze zahraničních hvězd přijaly pozvání na Pole Soirée Lucia Lazebnaya z Ruska, která předvedla exotic pole dance a Phoenix Kazree z Ameriky, která všechny zaskočila, když mezi řečí prozradila, že jí je čtyřicet let.
„Thirty o forty???“ nevěřila svým uším moderátorka stejně tak jako celý sál.
Všechny vystupující se shodly, že větší radost jim dělají šou než soutěže, kde se nemůžou odklonit od povinných prvků. Program byl navíc obohacen i o fashion show, kde se nepředváděly róby patřičné pro molo, ale stylový design pro maximální pohodlí pole dance milovnic. Nebylo zapomenuto ani na chuťové vjemy, které si přišly na své alespoň ve dvou přestávkách, věnovaných pro raut. Jen to přešlapování v nekonečné řadě k bohatě naloženému talíři bylo dost unavující. Tereza Seidlová jako hlavní tvář, stojící za promenádou Pole Soirée na závěr poděkovala všem, kteří se podíleli na organizaci a neopomněla ani šatnářky, které po celý večer bdělým okem střežily naše svršky.  


Co vystoupení, to byla přehlídka flexibility, sestava prvků, které jen tak hlava nepobrala, ale zejména tvrdé dřiny, vášní a vytrvalosti překonávat se…


Znáte pole dance nebo se vám umění udržet se na tyči ještě nedostalo pod kůži?

P.S.: Nepovedené fotky mobilem jsou výtvorem našeho sourozeneckého dua. A ten hezčí zbytek byl v režii fotografů – Slávek Kaplan a David Kkozi. 


šaty Chi Chi London; boty Baťa; psaníčko a náušnice Bijou Brigitte;