Krásný
večer!
Ve
dnech 1. až 4. března se pražské Výstaviště proměnilo v jeden velký
motorkářský ráj. Než jsem se vydala po stopách drsných kluků a holek, které
společnost osočuje přezdívkou – dárci orgánů, potřebovala jsem parťáka. Napřed
mě napadla kamarádka. A jak říká můj brácha, že ať mluvím o čemkoliv, do všeho
přidávám tzv. třpytky (pořádný nános třpytek), aby realita byla líbivější pro
mě samotnou nebo mé posluchače…
Proto
moje třpytivá taktika vypadala následovně: „Pojď se mnou na Motocykl. Víš,
kolik tam bude chlapů?!“
Jenomže
kamarádka odolala a raději se vydala na hory lyžovat. Asi sbalit sněhuláka!!!
Nevzdala
jsem se a kamaráda jsem navnadila na motorky: „Víš kolik tam bude krásných
hostesek a všechny si je budeš moct vyfotit!“
Kývl
a jen jsem si potvrdila fakt, že s mužem je třeba komunikovat jasně a
stručně. Jenomže chodili jsme od jednoho vystavovatele k druhému a
hostesky nikde. A tak jsem se musela přemoct a vyskočit na motorku (no dobrá,
ne jenom na jednu motorku), aby si aspoň mě vyfotil.
Byl
jste někdo na výstavě motorek v Praze? A jaký je váš vztah k motorkám?
Mně stačí fotka, měla bych strach řídit motorku.
Žádné komentáře:
Okomentovat