středa 24. srpna 2016

Poker face



Hezký večer!

Přetlumočit nový kousek v šatníku neobešel se bez pózování před fotoaparátem. Ohákla do trendu, že v tak úzkých šatech snad nejde se ani nedechnout, to spíš nabádalo, že mám namířeno do ruchu velkoměsta než s vírou lesní divoženky pozdravit stromy… Víte, jak se říká, že pro krásu se musí trpět, já zase zastávám heslo, že pro dobrou fotku se i na skálu vyškrábu.




Než jsem přitakala k místu na focení a nasoukala se do outfitu, hřejivé sluníčko se neznámo kam vytratilo a v mžiku z léta byl podzim. Déšť, vítr a deset stupňů. Chvěla jsem se zimou a zuby mi drkotaly jakoby do rytmů náhlé podzimní balady. „Fajn, tak já už kvůli jedné fotce nevylezu jen na kopec, ale i asi umrznu!“ proletělo mi hlavou.

Kdybych vám neodvyprávěla strasti kolem jednoho focení, poznaly byste to podle fotek? Ne! A častokrát tomu tak je i v běžném životě, kdy skrýváme za úsměv neklid, nejistotu či plno nezodpovězených otázek. Šálíme své blízké, že je vše v pořádku, aby si nedělali starosti či by nás děsilo jejich rázné: „Proč?“ Nebo jenom mohli bychom mít nahnáno ze svých emocí, kdy rozum má jasné argumenty, ale srdce pořád ještě nechce říct: „A dost!“ Častokrát slova zůstanou nevyřčená, udušená ve vnitřním boji.

Ať se zdají naše touhy jakkoliv nemožné, nenechme je vyhasnout s tichým povzdechem, ale vykřičme je světu. Protože jedině z uchopené myšlenky se dá sklidit ovoce. Ano, také to chce pořádnou kuráž i vyrovnání se s případným neúspěchem. Nekonečné sumírování: „Co by kdyby,“ nevede nikam. Stejně tak i kolapsy a pády v doprovodu, sklíčené mysli, patří na trať - životní cesty. Radost, která nám do žil vhání endorfiny štěstí, ten blažený pocit, že jsme snad superhrdinové, jak z komiksového ztvárnění, nebývá permanentním stavem. Větší či menší trhlinka nám ztrácí pevnou půdu pod nohama. Přes denně naservírovaný rumraj ze sdílené podoby štěstí na facebooku a instagramu, je třeba přijmout nepřejícnost štěstěny jako přechodné období. Úspěch se totiž ukrývá v sile, vstát a znovu se vydat za svým snem.


Jak se vám líbí outfit? A jaké vaše motto, když vám štěstěna nepřeje? Probíráte se v tom pořád dokola nebo házíte minulost za hlavu a kráčíte vstříc budoucnosti?

P.S.: Dobře si prohlédněte předposlední fotku, na instagramu jsem k ní dostala komentář, že to vypadá jako z hororové scény…


šaty: pinki.cz; boty: Guess; náušnice: BeYou