Krásný
večer!
Je
mi jasné, že všichni netrpělivě vyhlížíme jaro, kdy se sluneční paprsky pořádně
opřou do svého kralování, ale nedá mi to a potřebuji se vrátit zpátky do
minulosti. Konkrétně do předvánočního shonu. A podělit se s vámi, jak jsem
po jedenácti letech v Praze poprvé zavítala na vánoční trhy.
Abych
dohnala zanedbané, stihla jsem projít trhy na Staromáku celkem šestkrát. Zvládla
jsem ochutnat snad všechny příchutě palačinek, až se divím, že na Silvestra bez
problému oblíkla jsem svou velikost šatu…
Hned
na úvod jsem šokovala kamarády, když jsem prohlásila: „Není ten strom nějaký
malý???“ Každému je srozumitelné, že ženy a fyzikální veličiny si moc spolu
nerozumí. U mě to platí dvojnásob! Sněhové nadílky jsme se nedočkali, ale přece
mezi stánky, nabitými nejrůznějšími serepetičkami vánočního kýče; vztyčenými
selfie tyčemi a podlamující chůzi milovníků grogu; vládlo to nezaměnitelné
kouzlo, které jednou za rok pookřeje ne jedno srdce.
P.S.: Slibuji, že už se
o zimě nebudu zmiňovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat